Dobrý den pane náměstku, rád bych se na Vás obrátil s následujícím podnětem týkajícím se automobilové dopravy v Praze. Podobný podnět evidujete v archívu jako dotaz od paní Evy Miklínové, 22.8.2017, který byl zodpovězen paní primátorkou Adrianou Krnáčovou, 6.10.2017. Žijeme v moderní společnosti, která kromě prospěšných věcí produkuje i negativní jevy. To je zákonitý proces pokroku a s ním spojené modernosti. K principu modernosti však, pokud má dostát svému jménu, patří také schopnost řešit problémy, které vytváří. Při řešení dopravní obslužnosti je stejně důležitý ohled ke krajině jako k obyvatelům obcí a měst. Je potřeba zohledňovat jak míru poškození krajiny, tak míru zhoršení životní úrovně. Je zřejmé, že nárůst dopravy, stimulovaný individuální přepravou, je enormní. Rovněž tak je zřejmé, že problém narůstající dopravy nemá řešení v narůstajícím množství dopravních staveb, což platí zejména o uzavřeném městě jako je Praha, které bylo vystavěno s úplně jinou perspektivou. Zde má smysl pouze dopravní okruh kolem města, který nežádoucí dopravu z města vyvede. Jistě, jsou to složité otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi. Jsem ale toho názoru, že jednotlivé problémy, které vznikají, je potřeba řešit jednotlivě, má-li se vůbec nějaké řešení najít a realizovat. Rád bych Vám k řešení předložil jeden konkrétní problém. Jde o výrazný hluk ve městě plynoucí ze způsobu jakým je řešena doprava zdravotnické záchranné služby. Sanitky se prodírají ucpanými tepnami města a na svůj průjezd upozorňují výstražnou sirénou po celou dobu své jízdy. Většinou jedou nízkou rychlostí úměrnou možnostem průjezdu, přesto však stále výstražně houkají. Jsem toho názoru, že výstražné houkání, které je určeno okolním řidičům a účastníkům provozu, ale které se rozléhá do širokého okolí, do moderního města nepatří. Připadá mi, že s moderností života ve městě se toto neustálé naříkání sanitek v ulicích města neslučuje. Že jde o projev zoufale zastaralý, svědčící o nedořešenosti problémů spojených s dopravou, a obecně pak o tom, jak se nedaří řešit problémy modernosti. Zejména v Praze, která je městem kopcovitým, takže hluk produkovaný v ulicích dole, je nahoře nad nimi slyšet zesíleným efektem amfiteátru. Uvedu několik příkladů. Při odpolední procházce Krčským lesem, namísto odpočinkové atmosféry posloucháte neustálé naříkání houkajících sanitek. Kdekoliv na kopci Smíchova, Braníku, v Troji, tedy ve čtvrtích rezidenčních, všude můžete v pracovních dnech den co den poslouchat toto kvílení. Nebývalou měrou pak v okolí ulice V Holešovičkách, kde na výjezdu z Blanky a na sjezdech z mostu Barikádníků projíždí denně desítky sanitek, mířících k nemocnici Na Bulovce či jinam. Projíždí a přitom dlouhé minuty po celý pracovní den hystericky a naříkavě houkají. Zamýšlím se nad možnými řešeními tohoto nepříjemného fenoménu. Systémové řešení, které by se dalo jednoduše aplikovat, neexistuje. Když se pak zamyslím nad jednotlivými řešeními realizovatelnými v krátkodobém horizontu, napadají mě tato: - Namísto zvukové výstražné signalizace používat signalizaci světelnou, například barevnými směrovanými LED světly. Ta jsou dnes pro tuto potřebu dostatečně výkonná. Navíc, každý účastník provozu se řídí především optickými informacemi, ne zvukovými. - Dálkově řídit semafory. Blížící se sanitka přepne všechna světla na červenou. - Pokud bude nezbytné použít zvukovou signalizaci, například na neřízené křižovatce, používat směrovou a pro okolí mimo silnici snesitelnou sirénu. - Na hlavních dopravních tepnách vyhradit průjezdní pruhy pro sanitky podobně jako je tomu s pruhy pro autobusy. Do těchto pruhů by ostatní auta nesměla. - Sanitky výstražně houkají i v sobotu a v neděli, kdy jsou průjezdové trasy prázdné, a kdy nepotkávají žádné další účastníky provozu. - Změnit současný zvuk houkaček na jiný, modernější a ne tak ohlušující - Nedošlo v posledních letech ke změně pravidel pro používání houkačky při jízdě sanitky, jak se domnívá paní Miklínová před 4 lety? - Výrazně regulovat individuální dopravu a to tak, aby tato regulace přinesla její vykazatelné snížení. S cílem například 50% snížení. Neboť auta do ulic města, kde po chodnících chodí lidé a kde v ulicích stojí domy, v nichž bydlí, nepatří. Zdá se mi, že současné moderní město, má-li se stát příjemným a důstojným místem k životu, si práci nad problémy tohoto druhu zaslouží. Povzbuzením a dobrým příkladem pro to může sloužit způsob, jakým byla v našich městech vyřešena veřejná hromadná doprava. Její vysoká kvalita, ke které se během let města dopracovala, dává pozitivní signál, že problémy se dají řešit. Je třeba si uvědomit, že v životě společnosti nejde jen o přivrácenou stranu modernosti, ale rovněž i o její stranu odvrácenou, dokonce o ni jde víc, pokud má zůstat princip modernosti ve společnosti zachován. Děkuji za reakci a odpověď S pozdravem Patrik Kubala