Omlouváme se, na dotazy není možné z technických důvodů možné odpovídat.
Děkujeme za pochopení.
Děkujeme za pochopení.
Detail dotazu "Vymahatelnost územního plánu v případě projektu Barrandovská zahrada"
Vážená paní radní,
jakou vymahatelnost mají územní plán i vyhláška 10/1993 o Městských památkových zónách, pokud magistrátní úředníci i úředníci na stavebním úřadu MČ Praha 5 je nerespektují? Konkrétně k projektu Barrandovská zahrada v ulici Pod Ateliéry. Na žádost o zastavení černé stavby reagoval stavební úřad oznámením, že na místě ověřil, že stavba probíhá podle schválené dokumentace. Přitom i laik na místě pozná, že bývalý les byl vykácen a zůstal lesem jen v územním plánu a stavební stroje stojí cca 30-40m za hranicí čistě obytné zóny (OB) na pozemku v územním plánu vedeném jako lesní porost (LR). Obrys stavby v oné stavebním úřadem schválené dokumentaci výrazně překračuje hranici LR v územním plánu. Promítnutí oné schválené dokumentace do územního plánu přikládám. Červený obrys je schválená výstavba, zelený čtverec je obrys zbouraného RD, černou barvou zvýrazněná hranice lesa v územním plánu protíná červený obrys stavby. I laik musí poznat, že kromě územního plánu je schválená dokumentace v rozporu s vyhláškou 10/1993 o Městských památkových zónách. Ta mj. předepisuje v čl.3 zachovat historický půdorys, prostorovou a hmotnou skladbu, charakter objektů a pozemků, zachovat architekturu staveb, panorama památkové zóny v blízkých a dálkových pohledech. Čl.4 dále předepisuje mj. zachovat charakter a měřítko staveb a prostorové uspořádání památkových zón. A jaká je skutečnost? Na místě původního patrového rodinného domku, který obývali dva lidé, stavební úřad povolil výstavbu dvou šestipodlažních bytových domů s velkopodlažními byty a podzemním parkovištěm pro 23 vozů a dalším parkováním na terénu. Do úzké slepé uličky, ve které dnes jsou 3 vily a zajiždí do ní 3-4 vozy, se bude snažit nacpat 30 aut. Místa na vyhnutí nemaje. Soud uznal sousedy namítané pochybení stavebního úřadu a pravomocně zrušil územní rozhodnutí. Nicméně stavba již probíhá na základě stavebního povolení. Prý je takových případů v Praze více.
Můj dotaz směřuje k obecné nápravě tohoto stavu. Kdo nese odpovědnost za povolení takových staveb? Na kom vymáhat škodu, neboť hodnota domů sousedů v této exkluzivní lokalitě klesne i o desítky milionů a to z důvodů soudem uznaného porušení zákona/vyhlášek? Není třeba změnit ony předpisy či stavební zákon? Pokud je soudem zrušeno povolení k umístění stavby, nemělo by se tím automaticky rušit i stavební povolení, které jinak nelze bez pravomocného povolení o umístění stavby vydat? Co udělat pro to, aby se podobné případy neopakovaly? Developeři si již koupili další vily v této atraktivní lokalitě a připravují další megalomanské projekty. Děkuji.
S pozdravem
Ing. Milan Kryl, za Spolek na ochranu (starého) Barrandova
Přílohy
Odpověd
10.05.2016
Vážený pane inženýre, děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátil se svým dotazem. Z titulu radní mi však nepřísluší přezkoumávat jednotlivá stanoviska a rozhodnutí vydaná správními orgány ve správním řízení, proto se k uvedené problematice vyjádřím pouze v obecné rovině. Proces územního rozhodování a stavebního řízení je upraven v zákoně č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o umístění stavby (pokud je vydáváno v samostatném řízení), je sice tzv. podmiňujícím rozhodnutím pro vydání stavebního povolení, avšak zrušení rozhodnutí o umístění stavby sebou automaticky nenese zrušení i stavebního povolení, které je tzv. veřejnoprávním titulem pro provádění stavby. To v praxi skutečně znamená, že i když je územní rozhodnutí následně např. soudem zrušeno, stavebník je oprávněn stavbu provádět na základě stavebního povolení, pokud již nabylo právní moci a je vykonatelné. Jak vyplývá z Vašeho dotazu, obdobná situace nastala i ve Vámi popisovaném případě, kdy rozhodnutí o umístění stavby bylo zrušeno soudem až několik let poté, co bylo vydáno pravomocné stavební povolení, a toto stavební povolení nebylo následně zrušeno. V takovém případě se účastníci stavebního řízení ukončeného vydáním stavebního povolení mohou domáhat povolení obnovy tohoto stavebního řízení, za podmínky zachování lhůt upravených ve správním řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud se týká další připravované developerské výstavby v daném území, pak mohu doporučit informovat se u příslušného stavebního úřadu, zda byla podána žádost o územní rozhodnutí, a následně se aktivně účastnit územního a navazujícího stavebního řízení, pokud splníte podmínky stanovené ve stavebním zákoně pro účastenství v uvedených řízeních. Pokud se týká Vašeho dotazu ohledně náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, pak tato problematika je řešena zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Je mi opravdu líto, že Vám nemohu podat příznivější zprávu. S pozdravem, Jana Plamínková
