Detail dotazu "Doplnění Manifestu interurbanismu"
Vážený pane Stropnický,
k Vašemu textu "Manifest interurbanismu" mám dvě zásadní otázky:
- Proč v textu zcela opomíjíte podrobnější nástroje územního plánování, územní studii a regulační plán, které jsou pro konkrétní řešení podoby města, koordinaci zájmů a veřejné projednání daleko vhodnější, než obecný územní plán?
- Proč vykreslujete profesi architekta hrubě dehonestujícím způsobem, který gradujete až k obrazu veřejného nepřítele?
Děkuji
Martin Kloda
Odpověd
30.06.2015
Vážený pane Klodo, téma článku se zabývá Konceptem odůvodnění metropolitního plánu, jeho ideovými východisky. Vzhledem k rozsahu jsem se nemohl zabývat podrobněji nástroji územního plánování. Výchozím textem je tedy Koncept odůvodnění a témata, kterými se zabývá. Termíny regulační plán ani územní studie se ve Slovníku plánu Konceptu odůvodnění nevyskytují a zřejmě pro autora tématem nejsou. Oceňuji, že téma plánování v souladu s mým názorem vnímáte hlouběji, jako soustavu nástrojů, které se vzájemně doplňují. V odpověď na vaši otázku druhou se obávám, že jde o nedorozumění a špatné pochopení mého textu. Role architekta si nesmírně vážím a celý život kvalitní architekturu sleduji a podporuji. Rozhodně nebylo mým zájmem profesi architektů dehonestovat. Naopak, text míří jiným směrem. V utváření města má architekt svou roli, odpovědnost i možnosti. Věřím, že většina architektů ve své práci sleduje krom zadání a svého talentu i naplňování veřejného zájmu. Ovšem pozice architektů není všemocná, naopak jsou vázáni požadavky svých klientů, jak finančně, tak ve formě zadání svých studií a projektů. Slabina jejich role se vyjevuje ještě více v okamžiku, kdy se snaží o aktivní obhajobu veřejného zájmu. Jsem proto přesvědčen, že město musí mít dostatečné, jasné a poměrně přísné nástroje, kterými je veřejný zájem chráněn. Těmi jsou právě nástroje územního plánování. Pevně věřím, že dobře definované mantinely pro klienty architektů jim samotným i jejich návrhům velice prospějí, a že celá profese pomoc samosprávy ocení. Město se naopak těší na přínos architektů k jeho budoucí podobě a kvalitě života v něm. S pozdravem PhDr. Matěj Stropnický
Ještě doplním odkaz na sken původního článku patrně z Práva.
Děkui.
Snažil jsem se upozornit na prostor mezi Územním plánem a územním rozhodnutím, který má to správné měřítko k zachycení kontextu lokality a doplnění obecných pravidel. Pokud se město aktivně a zodpovědně ujme své role facilitátora a koordinátora všech zájmů právě v této podrobnější úrovni tvorby města, pomůže nám architektům v budování města příjemného pro všechny a předejde vyčerpávajícím konfliktům v pozdějších projektových fázích. Jinými slovy, formulace veřejného zájmu je nejdůležitější právě v této dosud chybějící úrovni.
Martin Kloda
Slovníku plánu Konceptu odůvodnění specifikuje vybrané pojmy, které je nezbytné vymezit aby bylo jasné, co mají autoři na mysli. Územní studie a regulační plán jsou definovány stavebním zákonem a proto se dá jejich definice snadno najít a není třeba ji opisovat. Tolik k vaší poznámce o absenci těchto termínů.
Jakub Filip Novák
V „Konceptu odůvodnění“ je příhodně hned prvním sešitě „Paradigma a Zlaté pravidlo“ jasně a přehledně popsána soustava plánů, ve všech úrovních – str.54-63.