Odpověd

28.07.2017

Vážená paní Richtrová, lépe než kdokoliv jiný chápu podání Vašeho dotazu, ve kterém upozorňujete na neohleduplné uživatele elektrokoloběžek a motokol v centru naší metropole. Je mi jasné, na co konkrétně cílíte. V souvislosti s provozem elektrických koloběžek a tříkolek je nutné v první řadě přesně vymezit kategorii vozidel, do které koloběžky patří. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále už jen zákon o silničním provozu), v ustanovení § 57 odst. 2, věta druhá stanoví, že „jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka“. Na základě tohoto ustanovení se pro provoz koloběžek na pozemních komunikacích (tedy i chodníku, který je ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, součástí pozemní komunikace, pokud není samostatnou pozemní komunikací) užijí ustanovení pro cyklisty. V předmětném případě je tedy nutné aplikovat především ustanovení § 53 odst. 2 a 7 zákona o silničním provozu: „Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.“… „Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.“ Pokud to není místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích dovoleno, může tedy cyklista nebo koloběžkář užít chodník jen pokud kolo nebo koloběžku vede a při tom neohrožuje ostatní chodce. Nemůže tudíž bez dalšího jízdní kolo nebo koloběžku užít na chodníku k jízdě. V ustanoveních bodu 8, 9 a 10 oddílu C) přílohy č. 12 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je uvedeno, za jakých podmínek je možné dovybavení jízdního kola (koloběžky) pomocným motorkem, aby bylo považováno stále za jízdní kolo, resp. za koloběžku. Není pochyb o tom, že provozovatelé jsou této skutečnosti znalí a elektrické koloběžky (tříkolky a podobně) tak jistě budou splňovat podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, aby je bylo možné považovat za jízdní kola, ve smyslu zákona o silničním provozu. Proto se uplatní i příslušná pravidla zákona o silničním provozu pro její užití na pozemních komunikacích. Pokud není místní či přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích povolen jejich vjezd na chodník, bude takové koloběžky dovoleno na něm pouze vést za předpokladu, že při tom nebudou ohroženi ostatní chodci. Nad rámec výše uvedeného je třeba uvést, že stanovení zákazu vjezdu osobních přepravníků se na elektrické koloběžky či motokola zásadně nevztahuje. Samostatnou otázkou, kterou je třeba zmínit, je možnost vjezdu takových vozidel do pěší zóny. Podle ustanovení § 39 odst. 4 zákona o silničním provozu platí, že do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačených ve spodní části dopravní značky „Pěší zóna“. Jízdní kola (a potažmo i elektrické koloběžky) tak automaticky vjezd do pěší zóny povolen nemají. Valná většina dopravních značení „Pěší zóna“ v Praze 1 obsahuje však mimo jiné výjimku právě pro jízdní kola. Řešením se jeví upravit příslušné dopravní značení „Pěší zóna“, a to buď tak, že nebude obsahovat výjimku pro jízdní kola nebo, což lze považovat za vhodnější, bude tato výjimka doplněna vhodným textem za piktogramem jízdního kola, např. ve znění „bez pomocného motorku“. Dle stávající úpravy problémy způsobované přepravníky, především v historických částech Prahy 1, jsou téměř identické v případech, kdy tyto byly nahrazeny elektrickými koloběžkami a obdobnými zařízeními. Jako reakce na tuto skutečnost se objevují snahy radnice Městské části Praha 1, podporované ze strany Městské policie hl. m. Prahy, o omezení provozu koloběžek, respektive cyklistů na pěších zónách v centru města. Považuji za nutné uvést, že porušení Nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tržní řád“), zakládá skutkovou podstatu přestupku proti pořádku ve státní správě a přestupku proti pořádku v územní samosprávě podle § 4 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Mohu Vás plně ubezpečit, že patřím mezi zastánce názoru, že pěší a hlavní turistické tepny by měly výhradně sloužit chodcům nebo chcete-li pěším turistům, s poukazem na skutečnost, že případný uživatel elektro-kola či motokola by měl v této zóně svůj dopravní prostředek vést a užít jej až mimo stanovenou zónu. Hlavní město se snaží novým formám městských dopravních prostředků stále přizpůsobovat potřebnou legislativu, která se samozřejmě neobejde bez dostatečné veřejné podpory obyvatel metropole, tím nemyslím pouze její rezidenty. V současné době už hledáme nejvhodnější řešení pro všechny strany. S úctou Bc. Libor Hadrava