Odpověd

08.09.2014

Vážený pane Venglare,

doby volna se liší především v závislosti na tom, zda je přechod veden přes dopravně silně zatíženou komunikaci či přes méně zatíženou komunikaci a v závislosti na délce přechodu. Při programových změnách, obnovách a dodávkách světelných signalizací se zlepšují podmínky pro chodce v co možná nejvyšší míře s ohledem však i na ostatní účastníky provozu, především na preferenci prostředků městské hromadné dopravy.

Dle Zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., § 74, odst. 1), zelená pro chodce neslouží k přejití celého přechodu, nýbrž pouze ke vstupu chodce do vozovky. Pokud chodec vstoupil do vozovky na zelenou a poté se rozsvítí červená, smí chodec během této červené dokončit přecházení až ke světelnému signalizačnímu zařízení s tímto signálem. Světelná signalizace s tímto ustanovením zákona počítá. To znamená, že po skončení zelené pro chodce následuje před rozsvícením zelené pro kolizní vozidla vjíždějící na přechod tzv. vyklizovací čas, během kterého stačí chodec běžnou rychlostí chůze (5 km/h) dokončit přecházení přes vozovku. To platí i pro chodce, který vstoupil do vozovky v poslední sekundě své zelené a přechází tak již téměř celý přechod na červenou. Doba zmíněného vyklizovacího času chodců se značně zvyšuje s narůstající délkou přechodu. Například přechod dlouhý 15 metrů vyžaduje vyklizovací čas chodců 11 sekund.

U přechodů dělených ostrůvky s chodeckou signalizací na více částí je snahou všech projektantů umožnit těm chodcům, kteří vstoupí do vozovky na začátku volna, přejít všechny části přechodu plynule v jednom cyklu z obou stran.  Specifikem Vámi uvedené křižovatky Argentinská – Jateční je značně rozlehlý ostrůvek, který navyšuje dráhu přecházejících chodců nutnou pro přejití obou přechodů přes Argentinskou ulici a ulici Za viaduktem až na cca 38 metrů. Při návrhu světelné signalizace se standardně počítá s rychlostí chodce 5 km/h, což v tomto případě znamená dobu chůze 28 sekund. Teoreticky by samozřejmě bylo možné prodloužit délku volna na obou přechodech pro zajištění přejití obou přechodů v jednom cyklu. Tím by došlo k významnému snížení kapacity pro vozidla v hlavním směru a k narušení koordinace. Důsledkem by byl vznik kolon, nárůst zastavovaných vozidel v křižovatce a zvýšení hlukové a emisní zátěže okolí, a proto se úprava stávajícího řízení nedoporučuje. Taková řešení jsou v praxi přijímána pouze výjimečně na silně zatížených křižovatkách a jsou nutným kompromisem požadavků jednotlivých účastníků provozu.

Délku volna navrhuje projektant, vyjadřují se k ní dotčené orgány státní správy a stanovení na změnu vydává ODA MHMP. Podněty na úpravy je možno zasílat na ODA MHMP a TSK hl. m. Prahy.

S pozdravem Jiří Nouza