Odpověd

21.05.2015

Dobrý den, tato problematika se kontinuálně řeší už od 70. let a byla jí věnována již řada studií. Úpravu spočívající v přerušení průjezdu pravobřežní komunikací lze technicky realizovat a lze také předpokládat, že dojde k významným poklesům intenzit automobilové dopravy, s pozitivními dopady na životní prostředí v dané lokalitě. Na druhou stranu je pravděpodobné, že se sníží plynulost dopravy na alternativních trasách jako je Malá Strana, Wilsonova, Sokolská a Legerova. V průběhu října a listopadu roku 2013, kdy bylo o pěti sobotách nábřeží uzavřeno, se výše uvedené závěry potvrdily. Nejvíce využívanou náhradní trasou byl průjezd přes Malou Stranu, kde došlo k nárůstu intenzit i nad hodnoty pracovního dne včetně souvisejících kongescí, které se bohužel dotkly i provozu MHD. Obecně nelze úpravy regulace průjezdu na obou nábřežích (Malá Strana a Smetanovo nábř.) provádět zvlášť. Nábřeží jsou jako spojené nádoby, kde regulace průjezdu na jednom způsobí nárůst intenzit dopravy na druhém. Problémem není samotná realizace úpravy, ale spíše nalezení finančních prostředků a konkrétního řešení, které bude kompromisem protichůdných požadavků všech účastníků problematiky. Z hlediska úprav tzv. „severojižní“ magistrály se navrhuje nejprve zpracování komplexních studií za účasti urbanistů, dopravních inženýrů a architektů. Zodpovědná studie je nutná vzhledem k očekávaným vysokým finančním nárokům na kvalitní realizaci a také vzhledem k širokému spektru hledisek dopravních, urbanistických, estetických i hledisek kvality životního prostředí. S pozdravem, Petr Dolínek