Detail dotazu "Postup při žádosti o pokácení stromu"
Vážená paní radní,
mám na Vás dotaz ohledně kácení dřevin rostoucích mimo les. Rozmohl se nám v MČ takový nešvar, který dle mého názoru lze označit i za šikanu ze strany místních úředníků. U nás na sídlišti patří předzahrádky, včetně vzrostlých dřevin, většinou hlavnímu městu a nebo je spravuje MČ. V případě, že nějaký strom požaduje někdo z obyvatel odstranit, ať už z jakéhokoli důvodu, dle vyhlášky 189/2013 Sb., správně kontaktuje vlastníka pozemku, až potud je vše v pořádku. Proč ale spolu s tímto musí úředníkům městské části dokládat i vyjádření všech vlastníků bytových jednotek domu před kterým předmětný strom roste? Dle vyhlášky je snad jasně napsáno, že v žádosti o kácení stačí souhlas vlastníka + další náležitosti. Nikde však není napsáno, že by k tomu měl přikládat i souhlas souseda nebo lidí žijících v okolí. Hodnotí se snad estetický a funkční význam dřevin a ne názor ostatních obyvatel domu. Správní orgán si snad umí v tomto případě sám rozhodnout, zda-li je význam dřeviny dostatečný k ponechání a nebo k jejímu pokácení. Obzvlášť v případě, kdy třeba do mého bytu strom zabraňuje průchodu světla, ale lidem v posledním podlaží žádné nepříjemnosti nepůsobí je takovéto řešení značně neadekvátní. Jak mám v takovém případě postupovat? Mám kvůli souhlasu ostatních vlastníků všechny postupně navštívit a přemlouvat je? Víte jak je to časově náročné? Má vůbec správní orgán právo vyjádření vlastníků bytových jednotek vyžadovat? Předem děkuji za odpověď.
Krásný den Vám přeje, Ing. Zajíc
Odpověd
01.03.2016
Vážený pane inženýre, jak sám správně uvádíte, kácení dřevin rostoucích mimo les je upraveno v § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody (dále jen zákon) a v prováděcí vyhlášce č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen vyhláška). Z § 8 odst. 1 zákona vyplývá, že povolení ke kácení dřevin lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. V § 4 odst. 1 vyhlášky je upraven způsob podání žádosti o povolení kácení dřevin. Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí, vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu, obsahovat označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí a doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku a také zdůvodnění žádosti. Z uvedeného vyplývá, že žádost o kácení nemůže podat kdokoli, ale pouze oprávněný uživatel pozemku se souhlasem vlastníka či jeho vlastník. Žádost podanou jiným subjektem, i když má souhlas vlastníka pozemku, nemá náležitosti dle vyhlášky a nemůže být orgánem ochrany přírody projednána. Správní orgán musí důsledně vyžadovat splnění náležitostí žádosti dané § 4 odst. 1 vyhlášky, ale nemůže požadovat jiné podklady, než jsou uvedeny v daném ustanovení. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o nezákonný postup. Ve vašem případě žádáte jako vlastník či nájemce bytové jednotky vlastníka dřeviny o její pokácení. Vlastník dřeviny tedy na základě Vaší žádosti může podat žádost o povolení kácení na příslušný orgán ochrany přírody. Jestliže vlastník dřeviny požaduje ze strany žadatele doložení dalších skutečností, jedná se o soukromoprávní vztah. Je na Vás, zda vlastníkovi vyhovíte. V případě, že vlastník dřeviny na vaši žádost o pokácení dřeviny nereflektuje, a vy se cítíte být obtěžováni nad míru přiměřenou místním poměrům a jste podstatně omezeni v obvyklém užívání vašeho bytu, a to v důsledku výkonu vlastnického práva někoho jiného (zde vlastníka dřeviny), můžete se u soudu domáhat nápravy občansko-právní cestou (sousedskou žalobou). S pozdravem, Jana Plamínková
