Odpověd

24.01.2018

Vážená paní Štětovská, omlouváme se za pozdní zodpovězení Vašeho dotazu, který díky technickým problémům na webových stránkách zůstal nezodpovězený. Děkuji za Váš zájem o  rozvoj Prahy. Tzv. „zahušťování“ se v žádném případě nesmí týkat parků a dalších veřejných prostranství. V Praze se však nachází i velké množství špatně udržovaných či nevyužívaných ploch, kde je i z hlediska udržitelného rozvoje možné uvažovat o zástavbě. Jde v jistém smyslu o recyklaci území: namísto zabírání nových ploch volné krajiny budeme zástavbu směřovat do míst, která jsou v hranicích zastavěného území a kde v minulosti obvykle již něco stálo, ale nyní jde o plochy opuštěné a ležící ladem (tzv. brownfieldy). Ano, v některých případech to bude znamenat, že zmizí kus zatravněné či keři porostlé plochy. Ty však lze z hlediska ekosystému města nahradit kupříkladu zelenými střechami či dalšími ekologicky laděnými opatřeními. Musíme proto tato kompenzační opatření s dostatečnou razancí požadovat. Stavět ve vnitřním městě je z environmentálního hlediska výhodnější než zástavba na okraji města, která generuje velkou dopravní zátěž. Ale samozřejmě je nutné velmi pečlivě dbát na to, aby se nadměrným zahušťováním prostor nezhoršil život stávajících obyvatel. Takové projekty, kdy se např. místo přízemního objektu občanské vybavenosti má postavit dvacetipatrový dům, já rozhodně podporovat nebudu. S pozdravem RNDr. Jana Plamínková