Vážená paní primátorko, nevím na koho konkrétně směřovat svůj dotaz nebo spíše přání a tak se obracím přímo na Vás. Bydlím více než 30 let ve Vysočanech a také zde pracuji, takže budu psát konkrétně o této oblasti Prahy, i když po Praze hodně cestuji a totéž by se dalo uplatnit i na jiná místa v Praze. Jde o to, že od minulého léta jsem doslova nešťastná z neustálého houkání vozů, které mají k dispozici houkačky. Bydlím u metra Vysočanská a pracuji poblíž Spojovací, což jsou místa s několika křižovatkami a těmi se tyto vozy prohoukávají celou trasu, kterou jedou. Už jsme se o tom bavili s kolegy v práci, protože větráme otevřenými okny (jsme rádi, že nemáme klimatizaci) a každou chvíli je zavíráme, abychom unikli pronikavému zvuku houkaček. Máme nová plastová okna, ale i těmi zvuk proniká, jen tlumeněji. Stejně tak v obytných domech s těsnícími plastovými okny neunikneme tomuto kvílení a v létě je to horší kvůli potřebě větrání. - Je opravdu nutné, aby se houkačky pouštěly tak hlasitě? Nestačil by pouze blikající maják s povinností řidičů uvolnit cestu? Proč je tímto jevem Praha tak proslulá ačkoli např. v Rakousku a Německu, kde občas bývám více dní, za celou dobu neslyším jediné houkání a potvrzují to i známí, kteří cestují po Evropě, že Česká republika v tomto "vyniká" až to vypadá jako bychom byli nějaký policejní stát nebo že jsou její obyvatelé neustále ohroženi na životě (a jinde ne?). Ve Vysočanech to každodenně vypadá na několik hromadných havárií, nebo že lidé kolabují jako na běžícím pásu. Nebo že někde došlo k teroristickému útoku či přepadení, tj. že u nás není bezpečno. Konkrétně na mojí psychiku to má neblahý vliv, cítím z toho všeho úzkost spíš než pocit bezpečí (motto policie: pomáhat a chránit) a byla jsem překvapená, že mi o podobném pocitu řeklo několik mužů, u kterých bych tuto zvýšenou citlivost nečekala. Nevím to přesně, ale jako bych tento problém ve zvýšené frekvenci zaznamenala od minulého léta, protože jsem si říkala, že je to možná horkem, že lidé opravdu kolabují a houkají záchranky, ale pokračovalo to i další měsíce. Dokonce jsem houkačky poprvé zaznamenala minulý rok v listopadu ve Františkových lázních, kam jezdím několik let a tak mohu posoudit, že došlo ke změně. I tam bylo mnohokrát za den slyšet houkání ze silnice směrem na Cheb - nerozpoznávám zda jde o policii či záchranku, ale i tak je to s podivem, proč minulé roky nic a nyní často. Je to tak pronikavý zvuk, že se rozléhá i několik kilometrů a prostupuje kdečím, takže místo klidu a pohody v lázeňském městě cítíte spíš úzkost z nějakého nebezpečí. - A ještě se zeptám: nebolí řidiče houkajících vozů hlava? Anebo mají zvukotěsné kabiny a v autech klimatizaci takže oproti ostatním nic neslyší? Tím spíš by mohli houkačky zneužívat, protože jinak by jim po směně muselo v houkat v hlavě. Vážená paní primátorko, mám dotaz, jestli se změnila pravidla pro používání houkaček - tedy pokud jsou nějaká nastavena? A je možné udělat nějaké rozumné opatření pro zachování používání houkaček pro naléhavé a urgentní případy oproti těm běžným převozům do zdravotních zařízení nebo dojezdům k nenaléhavým, i když třeba důležitým případům - to vše s ohledem na zdraví a pocit bezpečí obyvatel a možná i těch, kteří tyto vozy používají? Toho hluku je všude tak strašně moc, že se ani nelze divit zvýšené nervozitě až agresivitě, o které se tak často diskutuje s otázkou, co je její příčinou. Vážená paní primátorko, jsem ráda, že jsem Vám o tom, co mě trápí dnes konečně napsala - chystala jsem se k tomu dlouho - dnes mě k tomu vyprovokovalo už asi desáté houkání od osmé ráno, kdy s kolegy na střídačku zavíráme a otvíráme okna. Budu doufat, že mi odpovíte Vy nebo někdo z kompetentních radních a předem za to děkuji. Přeji vám hezké léto, s pozdravem Eva Miklínová